Studie přibližuje ohlasy české meziválečné politické scény na nástup Adolfa Hitlera k moci a jeho první kroky v úřadě; zahrnuje období od ledna 1933 do srpna 1934. Nabízí mimořádně zajímavé srovnání odlišného hodnocení tohoto zlomového historického milníku jednotlivými českými politickými stranami a jeho odraz v prvorepublikovém denním tisku.

Z úvodní kapitoly: Prací k dějinám meziválečného Československa stále přibývá, ale tyto práce se soustředí především na události a procesy, ať už spadají do dějin politických, hospodářských či sociálních. Z názvu této práce by se mohlo zdát, že chce být jednou z této řady. Můj záměr však je trochu odlišný a směřuje spíše k dějinám mentalit. Nejde mi totiž primárně o „dění“, ale o jeho vnímání, „obraz“. Nepokládám si proto otázku po politickém vývoji, ale spíše po tom, jak tento vývoj prožívala „veřejnost“. Zde pochopitelně záleží na tom, v jakém smyslu budu tento pojem používat. Vzhledem k povaze prvorepublikového stranictví, kdy strany pokrývaly všechny základní skupiny obyvatel a hrály jednu z ústředních rolí v tehdejší společnosti, se lze mnohé dozvědět, budeme-li zkoumat myšlení politických stran, které společnost do velké míry reprezentovaly. Půjde tedy o poznání politické „scény“ v doslovném smyslu, odlišném zásadně od politického zákulisí, o to, jak bylo stranické politické myšlení veřejně prezentováno, o formu, v níž také ovlivňovalo veřejnost, nebo přinejmenším její část, nakloněnou dané straně…

Ukázka z knihy