GEORGE WALKER BUSH
Současný (43.) prezident Spojených států amerických. První prezident od r. 1888, pro něhož hlasoval menší počet voličů než pro jeho protikandidáta (ve volbách v r. 2000). Po J. Q. Adamsovi (1825–29) teprve druhý syn prezidenta USA, který získal tento úřad. Pokud bychom měli hodnotit jeho dosavadní působení, dostaneme rozporuplný obraz. Zprvu nevýrazný muž, který ale po teroristických útocích na New York a Washington (11. září 2001) získal rozhodným jednáním podporu většiny Američanů. Vyhlášení „války světovému terorismu“ a svržení fundamentalistického hnutí Taliban v Afghánistánu vynesly Bushe na vrchol popularity. Naopak válka a „krvavý mír“ v Iráku, nekompromisní zahraniční politika včetně roztržky s některými evropskými spojenci, stoupající výdaje na obranu a silně konzervativní kurz rozpoltily USA na dva tábory, jejichž hodnoty a priority se významně liší.
Bushovi se podařilo prosadit snížení některých daní, což ale znamenalo, že na rozdíl od Clintonovy vlády, která hospodařila s rozpočtovými přebytky, dosáhl schodek federálního rozpočtu rekordní výše. Podíl výdajů na obranu se zvýšil na úroveň srovnatelnou s obdobím studené války. Hospodářství jako celku se však dařilo relativně dobře. Silně kritizována je politika jeho administrativy v oblasti životního prostředí. Bush vyšel vstříc průmyslové lobby a odmítl podepsat Kjótský protokol, ve kterém se vyspělé země zavázaly k omezení produkce škodlivého oxidu uhličitého. V ostře laděné konfrontační zahraniční politice začal prosazovat pojem „osa zla“, pod kterou chápal státy ohrožující bezpečnost USA i celého světa (Irák, Írán, KLDR). Bez ohledu na nesouhlas Ruska vypověděl Bush v r. 2002 smlouvu ABM (z r. 1972) o omezení protiraketové obrany a dal pokyn k budování systému celonárodní ochrany před útoky balistickými střelami. V analogii na projev prezidenta J. F. Kennedyho ­vyhlásil Bush ambiciózní program návratu amerických astro­nautů na Měsíc do r. 2020, resp. vyslání lidí na Mars do r. 2030 (zatím však nedošlo k uvolnění prostředků na tento plán).
G. W. Bush se narodil 6. července 1946 v New Havenu (stát Connecticut). Vystudoval historii na Yale a ekonomii na Harvardu. V době vietnamské války se vyhnul odvodu do armády službou u Národní gardy v Texasu (jako stíhací pilot). Po neúspěšném pokusu o vstup do politiky v r. 1978 (volby do Sněmovny reprezentantů) se plně věnoval podnikatelským aktivitám. Pokračoval v rodinné tradici a podnikal v ropném průmyslu v Texasu. V r. 1994 se podruhé pokusil vstoupit do politiky, když kandidoval na texaského guvernéra. Vyhrál a v r. 1998 byl znovuzvolen. V r. 2000 byl v republikánských primárkách nominován do prezidentských voleb. Velmi těsný výsledek voleb, kdy definitivní rozhodnutí musel udělat až Nejvyšší soud, vynesl G. W. Bushe do Bílého domu.
Zásadní linii jeho prvního funkčního období určily události z 11. září 2001. Sebevražedné nálety teroristů z islámské teroristické organizace al-Kajdá na Světové obchodní centrum v New Yorku a budovu Pentagonu ve Washingtonu šokovaly Spojené státy, ale vzápětí vyvolaly touhu po odvetě. Bush a jeho vláda zahájili tažení proti terorismu. Jeho součástí měla být i válka v Iráku a svržení S. Husajna. To však vyvolalo silné mezinárodní napětí, poškodilo vztahy především s Francií a Německem a rozproudilo diskusi o přínosu této operace v boji proti terorismu. Za rozjitřené nálady se konaly volby v r. 2004. Ačkoliv kandidát demokratů J. Kerry byl důstojným soupeřem, byly volby do značné míry referendem o Bushovi. Lidé se spíše rozhodovali, zda „s Bushem“ či „proti Bushovi“, než aby vybírali mezi dvěma hlavními kandidáty. Nakonec pro Bushe hlasovalo o 3 miliony voličů více, a prezident tak obhájil úřad. Nejen tyto volby však ukázaly, jak je americká společnost po prvním Bushově volebním období rozpolcená. Právě tento problém bude asi vedle války proti terorismu hlavním tématem druhého funkčního období G. W. Bushe.